Druhou použitou metodou je třífázové učení. Učili jsme RBF sítě s 16 jednotkami.
Vzhledem k rovnoměrnému rozmístění vstupů jsme použili jako první krok rovnoměrné rozmístění RBF jednotek po vstupním prostoru.
V druhé fázi jsme zkusili jak jednoduchou heuristiku sousedů, minimalizaci chybové funkce gradientní metodou, tak úplné vynechání této fáze.
Nakonec jsme doučili váhy sítě použitím metody nejmenších čtverců, využívající SVD rozklad.
V tabulce 7.8 je přehled použitých metod, výsledných chyb a časů potřebných k výpočtu. Průměrný čas k provedení 100 iterací gradientní metody byl pro sítě s šířkami 0.0011 s, pro sítě s šířkami a diagonálními maticemi norem 0.0027 s a pro sítě s šířkami a obecnými maticemi norem 0.0272 s. Při použití heuristiky q sousedů trval druhý krok v průměru 0.0003s, Čas potřebný k dopočtení hodnot vah byl průměrně 0.5s.
Třífázové učení je tedy pro malé úlohy velice rychlé. Funkce naučené sítě je znázorněna na obrázku 7.15 a průběh její chybové funkce na 7.16.