Úlohu aproximace funkce jsme řešili třemi různými
způsoby. Všechny metody si s úlohou dokázaly poradit s přijatelnými
výsledky. Opět nejrychlejší je třífázová metoda, nejpomalejší jsou dle
očekávání genetické algoritmy.
Nejpřesnějšího řešení jsme dosáhli pomocí gradientní metody, avšak za cenu vyšších časových nároků.
Tabulka 7.12 obsahuje časové srovnání uvedených metod. U třífázové
metody se jedná o použití rovnoměrného rozmístění středů a použití metody
nejmenších čtverců. Přičemž druhý krok v prvních dvou případech řešíme pomocí
nejbližších sousedů, kde
a koeficient úměrnosti je roven
. Gradientní metoda adaptuje všechny parametry. U genetického algoritmu se
jedná o kanonickou verzi s populací 50 jedinců, elitou 2 a konstantní délkou
jedinců.