Úlohu aproximace funkce jsme řešili třemi různými způsoby. Všechny metody si s úlohou dokázaly poradit s přijatelnými výsledky. Opět nejrychlejší je třífázová metoda, nejpomalejší jsou dle očekávání genetické algoritmy.
Nejpřesnějšího řešení jsme dosáhli pomocí gradientní metody, avšak za cenu vyšších časových nároků.
Tabulka 7.12 obsahuje časové srovnání uvedených metod. U třífázové metody se jedná o použití rovnoměrného rozmístění středů a použití metody nejmenších čtverců. Přičemž druhý krok v prvních dvou případech řešíme pomocí nejbližších sousedů, kde a koeficient úměrnosti je roven . Gradientní metoda adaptuje všechny parametry. U genetického algoritmu se jedná o kanonickou verzi s populací 50 jedinců, elitou 2 a konstantní délkou jedinců.