Posloupnost všech parametrů sítě
![]() |
![]() |
![]() |
(5.3) |
![]() |
![]() |
![]() |
Nejjednodušším typem funkční ekvivalence je tzv. záměnná ekvivalence, t.j. permutace skrytých jednotek (permutace sčítanců sumy). V [9] je uveden důkaz věty, která říká, že každé dvě funkčně ekvivalentní RBF sítě s Gaussovou funkcí a metrikou indukovanou skalárním součinem jsou záměnně ekvivalentní.
Parametrizaci
nazveme kanonickou,
jestliže platí
Nyní potřebujeme upravit náš genetický algoritmus tak, aby hledal řešení pouze mezi kanonickými reprezentacemi.
Kód jedince zůstává stejný jako v části 5.2, ale navíc platí, že
pro
. Proto musíme při vytváření počáteční
populace generovat pouze jedince reprezentující kanonické parametrizace.
Dále musíme upravit genetické operátory, které vytvářejí nové jedince.
Křížením z 5.2 otce
a matky
vzniknou dva noví jedinci
Mutace uvedená v části 5.2 vybere náhodně jeden blok a jeho
hodnotu náhodně změní. Kanonická mutace pracuje stejně, jen náhodná změna
probíhá v mezích daných sousedními bloky
a
. T.j. hodnotu bloku
nahradíme hodnotou
, pro kterou platí
.
Takto upravený genetický algoritmus pracuje nad původního parametrického
prostoru a dá se tedy očekávat, že řešení nalezne dříve.